Rod Adolf ze Špindlerova Mlýna

Dokončili jsme genealogický výzkum rodiny Adolf pocházející z luční enklávy Jelení Boudy v Sedmidolí ve Špindlerově Mlýně. Rod Adolf je hojně rozvětvený právě ve Špindlerově Mlýně. Některé linie rodu se však usadili také v oblasti východních Krkonoš. Můžeme sledovat rodiny se jménem Adolf například v Hübnerově a Adolfově Boudě v Horní Malé Úpě (Adolfové boudaři a hoteliéři), v Mohornově Mlýně v Dolní Malé Úpě (Adolfové mlynáři  a hostinští), v brusírně dřeva ve Velké Úpě I (Adolfové průmyslníci) či v dněšní Čapkově Boudě na Zahrádkách v Peci (Adolfové hoteliéři a lyžaři). 

Více informací k rodině Adolf objevíte na naší webové databázi Archa Krkonoš. 

Rodina Adolf pocházela původně ze Sedmidolí na Vrchlabském pohoří (dnes obec Špindlerův Mlýn). Společným předkem pro rozvětvený rod Adolf byl Theophil Adolf narozený někdy kolem roku 1670. Ten v dospělém věku působil jako hospodář na Vrchlabském pohoří (dnes Špindlerův Mlýn).

Od Theophila se rodina dělí mezi dva syny: menší rozrod byl od mladšího syna Gottfrieda Adolfa *1708 (jeho potomci koncem 18. století žili v Sedmidolí, především pak kolem boudy v Sedmidolí, Špindlerův Mlýn čp. 109 (1771-1805).

Starší Theophilův syn Johann Christoph Adolf (1701-1772) byl předkem nejvýznamějších větví rodu jak ve Špindlerově Mlýně, tak v dalších částech Krkonoš (Volský Důl, Strážné, Horní Malá Úpa, Domlní Malá Úpa, Velká Úpa I, Pec). Christoph hospodařil na luční enklávě Jelení Boudy (něm. Leierbauden) v Sedmidolí, Špindlerův Mlýn čp. 115 (1771-1805).  Zemřel během hladomoru roku 1772. S manželkou Elisabeth Adolf, roz. Bradler (1711-1779)  měl minimálně osm dětí, znichž se dělily minimýlně čtyři větve rodiny Adolf:

1. Pekařská větev - linie ze Zadních Rennerových Boud a z Pece 

Linie odvozená od předka Christopha Adolfa (1730-1771), pekaře z Vrchlabského pohoří, a jeho syna Martina Adolfa (1758-1812), pekařského mistra a hospodáře na Vrchlabském pohoří čp. 132 (1771-1805, 1805-18xx Volský Důl čp. 7, dnes Přední Labská čp. 11). Martinovi potomci částečně zůstali hospodařit ve Volské Dole, ale nejstarší syn Wenzel Adolf (1787-1854) se usadil jako hospodář na Dvorské boudě (něm. Hofbaude) na Zadních Rennerových Boudách, Vrchlabské pohoří čp. 239 (1800-1900, dnes Strážné čp. 111). Jeho potomci pak hospodařili na Dvorské Boudě až do 20. století: syn Philipp Adolf *1824 a jeho potomci. Philippův syn Franz Adolf (1863-1936) odešel do Pece a usadil se na Zahrádkách v Peci čp. 41 (po r. 1877, dnes čp. 41 Skalický) a čp. 42 (po r. 1877, dnes čp. 42 Čapkova bouda). Jeho tři synové Vinzenz , Franz a Josef se věnovali také lyžování - syn Josef Adolf (1898-1951) byl dokonce profesionálním závodníkem v klasickém lyžování (severská kombinace) za HDW.

2. Větev hospodářů z Jeleních Boud ve Špindlerově Mlýně 

Potomci Philippa Adolfa (1734-1795), hospodáře ze Sedmidolí, Špindlerův Mlýn čp. 107 (1771-1805). Od nej se větev dělí mezi tři syny (3 linie zpracovány):

• Linie z brusírny dřeva ve Velké Úpě I - linie jdoucí od Paula Adolfa (1767-1837) přes jeho syna Johanna Adolfa *1789 k Philippu Adolfovi (1826-1889). Philipp odešel s otcem ze Špindlerova Mlýna a po krátkém působení na Hampelově Boudě (něm. Hamplebaude, dnes Strzecha Akademicka, Karpacz Görny čp. 18, PL) se usadil v centru Velké Úpy ve Velké Úpě I čp. 532 (1805-1877, 1877-1968 čp. 74, zaniklé). Kromě hospodářství při svém domě a obchodu s mléčnými komoditami se zabýval především provozem brusírny dřeva, kterou postavil nedaleko své chalupy ve Staré Úpě, Velká Úpa čp. 71 (1877-1960, zaniklé). Brusírna nesla jméno "Adolfova brusírna".
• Linie vlastníků hotelu "Zur Spindelmühle" v Adolfově mlýně, Špindlerův Mlýn čp. 11 - linie jdoucí od Karla Adolfa (1768-1848) a jeho syna Benjamina Adolfa (1809-1874), hospodáře na Jeleních Boudách v Sedmidolí, Špindlerův Mlýn čp. 118 (1771-1875, dnes čp. 100 Pension Adolf). Chalupu na Jeleních Boudách převzal jeho mladší syn Vinzenz Adolf *1856 a jeho potomci, kteří nebyli po r. 1946 odsunuti do Německa vlastní chalupu na Jeleních Boudách, SM čp. 100 dodnes. Starší Benjaminův syn Johann Adolf (1846-191x) se přes krátké působení jako rolník a obchodník v Horní Branné vrátil do Špindlerova Mlýna, kde roku 1891 koupil budovu mlýna ve Špindlerově mlýně čp. 11 (1875-2022, 1805-1875 čp. 90, zaniklé). Johann nechal mlýn kolem roku 1905 přestavět na hostinec "Zur Spindelmühle (U Špindlerova Mlýna") a kromě hostelu s hostincem zde provozoval i pekárnu.
• Linie vlastníků Hübnerovy a Adolfovy boudy v Horní Malé Úpě - linie jdoucí od Wenzela Adolfa (1773-1856), hospodáře v Sedmidolí na Jeleních Boudách (něm. Leierbauden), Špindlerův Mlýn čp. 115 (1771-1875, dnes čp. 102). Wenzel měl čtyři syny, od nichž se rodina dále větví (nejstarší Johann zemřel vmladém věku). Třetím synem (a čtvrtým dítětem) byl Josef Adolf (1811-1888), jenž se usadil jako hospodář na luční enklávě Daftebauden v Sedmidolí, Špindlerův Mlýn čp. 106 (1771-1875, , 1875-19xx čp. 93, zaniklé). Josefův syn Wenzel Adolf (1847-1909) si po pobdobí, kdy pracoval na Petrově boudě nad Špindlerovým Mlýněm zakoupil roku 1882 od rodiny Hübner Hübnerovu boudu(něm. Hübnerbaude) na Mokrých jámách v Horní Malé Úpě čp. 132 (1805-1900, 1901-1961 čp. 50, zaniklé).  Zde Wenzel podnikal jako hostinský a hoteliér. Hübnerovu boudu zdědil Wenzelův syn z prvního manželství Gustav Adolf (1875-1935) a jeho dcery, které ji vlastnily až do roku 1945. Mladší Wenzelův syn z druhého manželství, Wenzel Adolf (1895-1940), si kolem roku 1928 postavil novou horskou boudu - hotel s názvem Adolfova bouda (něm. "Adolfbaude" nebo také "Adolfs neue Grenzbaude") na Pomezních Boudách, Hor. Malá Úpa čp. 112. Zde provozoval horský hotel a hostinec.

3. Mlynářská větev - linie ze Strážného a z Mohornova mlýna (Dol. Malá Úpa)

Linie odvozená od předka Johanna Paula Adolfa  *1744 a jeho syna Josefa Adolfa (1775-1842), hospodáře na Jeleních Boudách v Sedmidolí, Špindlerův Mlýn čp. 112 (1771-1875, dnes čp. 106). Od Josefa se rodová linie dělí mezi čtyři syny, z nichž nejstarší, Wenzel Adolf *1803, se usadil jako hospodář na Boudách na Planině, Volský Důl čp. 154 (1771-18xx, dnes zaniklé) a čp. 153 (1771-18xx, dnes Přední Labská čp. 75 Bouda Na Pláni). Od Wenzela Adolfa se dělí tři linie:

• Linie z hostince ve Strážném - linie odvozena od Wenzelova nejstaršího syna Franze Adolfa (1833-1902), jenž nejprve po otci hospodařil  na Planině, Volský Důl čp. 154 (1771-18xx, dnes zaniklé) a po r. 1868 na Krásné Pláň, Vrchlabské pohoří čp. 211 (1800-1900, dnes Strážné čp. 58). Roku 1893 převzal Franz Adolf hostinec ve Strážném čp. 186 (1800-1900, dnes čp. 32) po zesnulém tchánovi Wenzelu Rennerovi. Do hostince se z Krásné Pláně přestěhoval, jeho provoz však záhy přenechal synovi Johannu Adolfovi (1865-1936).
• Linie mlynářů ve Strážném - linie odvozena od Wenzelova prostředního syna Johanna Adolfa (1836-1879), mlynáře (hamerníka) ze mlýna "Hammerlemühle" na Mlýnských Domkách ve Strážném, II. část Vrchlabského pohoří čp. 201 (1800-1900, dnes Strážné čp. 48 Hotel Petski). Mlýn převzal  Johannův syn Wenzel  Adolf *1876, jenž byl mlynářem, pekařem a hokynářem ve mlýně ve Strážném a zároveň  starostou ve Strážném. 
• Mlynářská linie z Mohornova mlýna v Dolní Malé Úpě - linie odvozena od Wenzelova nejmladšího syna Wenzela Adolfa (1839-1898). Wenzel Adolf syn se stal mlynářem. Provozoval mlýn v Čisté v Krkonoších a ke konci života roku 1897 se usadil jako mlynář a hostinský v Mohornově Mlýně, Dolní Malá Úpa čp. 19 (1805-1900, 1901-1940 čp. 25, zaniklé). Mohornův mlýn převzal jeho syn Wenzel Adolf (1874-1924).