Osudy neodsunutých obyvatel III

 Sagasserové jsou jednou z rodin, jejichž předci přišli do Krkonoš v 16. století z oblasti Alp. Šlo o dřevaře, kteří přišli na pozvání české zemské komory proto, aby v Krkonoších pomohli s masivní těžbou dřeva pro kutnohorské stříbrné hutě. Rodina Sagasser by mohla být odvozena od horské osady „Sagas“ v Korutanech, odkud mohli jejich předkové do Krkonoš přijít. V seznamu dřevařů usedlých ve východních Krkonoších z roku 1644 se objevují jména Georg Sagasser a Zacharias Sagasser.

Od osoby Georga Sagassera se odvozují předci Richarda Sagassera *1923 v následujícím pořadí: Hans Kaspar Sagasser *1694 z horní části Velké Úpy (1727); Hans Kaspar Sagasser *1719; Ignaz Sagasser *1754; Kaspar Sagasser *1784, hospodář na Zadním Výsluní ve Velké Úpě II čp. 393 (1805-1877, 1877-1981 čp. 135, dnes čp. 125); Ignaz Sagasser *1807; Albin Sagasser *1834; Ignaz Sagasser *1887 (otec Richarda Sagassera). Tato větev rodu Sagasser se usadila na letní straně ve Velké Úpě (známé jako Velká Úpa II). Hlavní dům rodiny se nacházel na Zadním Výsluní ve Velké Úpě II čp. 125 (dle dnešního číslování, dřívější čísla: 1771-1805 čp. 310, 1805-1877 čp. 393, 1877-1981 čp. 135). V tomto domě žili především v zimním období. Přes léto hospodařili od první poloviny 19. století v letní boudě na luční enklávě nazvané po nich „Sagasserovy boudy“ v chalupě dle současného číslování s čp. 113 (1805-1877 čp. 330, 1877-1981 čp. 113). Albin Sagasser *1834 a jeho potomci se pak na letní boudě usadili natrvalo po celý rok. Sagasserové se živili se především horským hospodařením – tedy především chovem a pastvou hovězího dobytka, výrobou másla a sýrů z kravského mléka. Na podzim a v zimě si přivydělávali jako dřevaři.

Právě zkušenosti s prací dřevaře se staly důvodem, proč Richard Sagasser, poslední v řadě Sagasserů ze Sagasserových bud, nebyl v roce 1945 vysídlen do Německa v rámci odsunů německého obyvatelstva. Richard Sagasser se narodil dne 1. srpna 1923 v chalupě na Sagasserových boudách ve Velké Úpě II čp. 113. jeho otcem byl, jak již bylo výše řečeno, Ignaz Sagasser *1887, horský hospodář na Sagasserových boudách. Matkou byla Maria Sagasser, rozená Staudt *1897: manželská dcera Josefa Staudta, továrního dělníka z Čisté v Krkonoších, a jeho manželky Anny, dcery dělníka Friedricha Seidela z Čisté. Za kmotra šel Richardovi soused Emil Hofer, předák nosičů na Sněžku a hospodář ze sousední chalupy čp. 112 na Sagasserových boudách.

Richard vyrostl v rodném domě na Sagasserových Boudách ve Velké Úpě II čp. 113. Od roku 1937 začal sezonně pracovat jako lesní dělník u Czernin-Morzinského Velkostatku Maršov. Pracoval v polesí Riesenhain v Peci a kolem roku 1943 vypomáhal u polesí Latovo údolí.

Za války, kdy Velká Úpa byla součástí německé župy Sudety, narukoval Richard Sagasser roku 1940 ve svých 17 letech do Wehrmachtu. Byl povolán na frontu nejprve do Francie a následně na východní frontu do Ruska. Byl těžce raněn v bojích u Stalingradu – utrpěl průstřel hlavy a byl odvezen do lazaretu ve slezském hlavním městě Breslau (dnes Wroclaw, Polsko). Po zotavení byl zproštěn vojenské povinnosti a vrátil se domů do Velké Úpy. Již z lazaretu posílal domů peníze (celkem 40 RM / měsíčně?) za účelem přestavby rodného domu ve Velké Úpě II čp. 113.

Dne 16. prosince 1944 se Richard v kostele ve Velké Úpě oženil s Annou Josefou Weigel, zemědělskou pomocnicí ze vsi Mladějovice (německy Bladowitz) na Olomoucku. Anna Josefa se narodila roku 1922 v Huzové (něm. Deutschhause) v dnešním okrese Olomouc, byla manželskou dcerou Franze Weigela, dělníka na pile v Huzové, a jeho manželky Josefy, rozené Hoschek.

Po roce 1945 nebyli Richard Sagasser ani jeho rodiče a manželka odsunuti z Československa. Sagasserovi patřili mezi čtrnáct rodin dřevařů z Velké Úpy, které byly vybrány, aby v Krkonoších zůstaly a staraly se o chod znárodněného krkonošského lesnictví. Richard Sagasser pracoval jako dřevař pro Krajskou správu lesů Hradec Králové, lesní závod v Horním Maršově. Dne 3. listopadu 1953 získali manželé Sagasserovi od Okresního národního výboru v Trutnově osvědčení o československém státním občanství. Stalo se tak půl roku poté, co se jim 22. dubna 1953 v trutnovské nemocnici narodila dcera Margit. Sagasserovi se také přestěhovali do většího sousedního domu na Sagasserových boudách ve Velké Úpě II čp. 114 (dům má dodnes toto číslo), který si Richard Sagasser i s pozemky pronajmul od svého zaměstnavatele, Státních lesů v Hradci Králové pronajmul vedlejší dům (1877-1981, dnes čp. 114). Ten byl stejně jako jejich chalupa čp. 13 konfiskátem. Na pronajatých pozemcích Sagasserovi nadále ve volném čase hospodařili tradičním způsobem. Richard Sagasser naposledy pracoval na pile v Horním Maršově, zemřel ve Velké Úpě dne 24. dubna 1976 po krátké a těžké nemoci. Pohřben je na hřbitově u kostela ve Velké Úpě.

Po Richardově smrti musely jeho manželka Anna a dcera Margit opustit Sagasserovy boudy a usadily se v Temném Dole čp. 68. Anna zemřela roku 1999. Margit pracovala v Temném Dole ve výrobním družstvu Mechanika Praha a po roce 1989 jako provozní v penzionu Čertice ve Velké Úpě I čp. 191. Provdala se za Erwina Schillera. Zemřela roku 2018 a s ní vymřela i neodsunutá větev rodiny Sagasser ze Sagasserových bud.