Nastavení souborů cookies

Nemáte se čeho bát, v Badatelně Krkonoš používáme pouze technické cookies, které jsou pro fungování našeho webu nezbytné a nelze je deaktivovat.

Tyto soubory navíc přispívají k bezpečnému a řádnému využívání našich služeb.

Chování návštěvníků nesledujeme a nepředáváme žádné informace třetím stranám.

Podrobnosti o zpracování osobních údajů naleznete na stránce GDPR.

Pronásledovaný maršovský farář

P. Jaroslav Malíšek

Osobnosti
8. dubna 2022 janivanov9060

Odsun původních obyvatel údolí Úpy si vyžádal dosazení nových lidí do různých profesí, od
pekaře po hoteliéry. Nejinak tomu bylo v případě duchovní správy. Na faře v Horním Maršově (tedy
v Maršově III) sloužil až do roku 1946 jako farář a správce farnosti Franz Houstek (František
Houštěk). Na podzim roku 1946, kdy již odjela z nádraží v Kalné Vodě většina transportů s
původními obyvateli do Německa, však musel také maršovský farář opustit svůj úřad. Podobné to
bylo v dalších dvou farnostem v horním údolí řeky Úpy, tedy ve Velké Úpě a Malé Úpě. Obě až do
roku 1946 spravoval farář Josef Kubek, který taktéž musel odejít z kraje. Následně byly obě farnosti
přifařeny k farnosti v Horním Maršově, kam přišel ze svého dosavadního působiště v Borohrádku
nový farář Jaroslav Malíšek.


Jaroslav Malíšek se narodil 6. ledna 1912. Pocházel z Olomouce z rodiny Františka Malíška,
vyššího úředníka Československých státních drah (ČSD) v Olomouci, a jeho manželky Žofie
Malíškové, rozené Dočkalové. Měl tři bratry: František Malíšek (narozen r. 1910) sloužil za první
republiky jako důstojník Československé armády (ČSA) a za II. světové války vstoupil do
protinacistického odboje. Následně byl roku 1944 popraven nacistickým režimem. Druhý bratr,
Karel Malíšek, byl rovněž důstojníkem ČSA a později úředníkem v mlékárně v Hodoníně.
Komunistycký režim jej suspendoval na dělníka. Třetí bratr Vlastimil Malíšek (narozen r. 1919) se
stal okresním tajemníkem Československé strany lidové (ČSL) v Trutnově a po roce 1948 byl
odsouzen komunistickým režimem k trestu odnětí svobody na dobu 18 let.
Jaroslav Malíšek absolvoval reálné gymnázium v Olomouci. Následně studoval na
bohoslovecké fakultě (v kněžském semináři) nejprve v Olomouci a následně v Hradci Králové. Zde
byl také roku 1939 vysvěcen na kněze. Od roku 1939 do roku 1942 sloužil nejprve jako kaplan a
následně jako administrátor farnosti (tedy farář) v Černilově u Hradce Králové. Roku 1942 byl
přeložen na farnost do Borohrádku (okr. Rychnov nad Kněžnou). Odtud přišel dne 1. října 1946 do
Horního Maršova. Stal se administrátorem (farářem) maršovské farnosti rozšířené o území
VelkéÚpy i Malé Úpy. Otec Malíšek byl, stejně jako jeho bratr Vlastimil, členem Československé
strany lidové.


V Maršově se P. Malíšek dostával do pravidelného konfliktu s úřady. Ještě před roku 1948
byl kritizován za to, že sloužil bohoslužby v německém jazyce pro původní neodsunuté obyvatele
(ti totiž zřídka uměli český jazyk). Po nástupu komunistického režimu k moci roku 1948 se jeho
střety s úřady stupňovaly: pokračoval v německých bohoslužbách, v prvních poúnorových volbách
volil veřejně bílým lístkem (což znamenalo proti Národní frontě vedené komunisty), postavil se 
proti komunisty vedené Katolické akci, odmítal spolupracovat s místním církevním tajemníkem,
odrazoval věřící od četby komunisty vydávaných Katolických novin, ve svých kázáních napadal
režim a vysmíval se spolupracovníkům Státní bezpečnosti (StB) přítomným v kostele. Měl časté
spory s ředitelem maršovské školy Šabakou. V kádrových posudcích byl považován za "vzpurného
a reakčního kněze".


V září roku 1953 se v maršovském kostele objevili dva Poláci utíkající před komunistickým
režimem na Západ. Překročili tajně hranici poblíž Sněžky a přes Československo chtěli pokračovat
dále do SRN. V kostele potkali sestry dominikánky, které v té době působily v Maršově (sídlili v
Temném Dole v domě, kde dnes sídlí infocentrum Veselý Výlet). Sestry polské uprchlíky odvedli za
P. Malíškem. Ten polákům poskytl na faře azyl: nechal je zde přespat, věnovat jim jídlo a poradit
cestu k německým hranicím. Poláci druhý den pokračovali v cestě a následně byli poblíž
jihočeských Prachatic zatčeni. Při výslechu StB zjistila, že jim úkryt poskytl i Jaroslav Malíšek.
Následně v noci ze 7. na 8. prosince 1953 vpadla na faru v Maršově bezpečnost a zatkla P. Malíška i
tři osoby, které se zde v té době ukrývaly (Jaroslav Malíšek v té době poskytl azyl Antonínu
Břicháčovi z Rumburku, jeho bývalé manželce i stávající družce. Všichni tři se na faře skrývali před
komunistickým režimem). Zatčeny byly také obě dominikánky Božena Knotková a Miroslava
Černá, které dovedly polské uprchlíky za P. Malíškem. Jaroslav Malíšek byl rozsudkem Krajského
soudu v Hradci Králové shledán vinným ze spáchání trestného činu "nepřátelského jednání proti
republice" podle § 129 a trestného činu "napomáhání k trestnému činu" podle §163 trestního zákona
č. 86/1950 Sb. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu čtyř let a 9 měsíců a ke ztrátě čestných
práv občanských na dobu patnácti let.


Po návratu z vězení ztratil Jaroslav Malíšek státní souhlas k výkonu náboženské funkce. Po
návratu do Horního Maršova tak nastoupil do zaměstnání jako dělník u KRPA n.p. v Temném Dole
(papírna v Temném Dole čp. 71) a později ve Svobodě nad Úpou. Žil nadále na faře v Maršově III a
funkci duchovního vykonával tajně. Poté, co vyšlo ve známost, že p. Malíšek sloužil mše různě na
Trutnovsku (Horní Staré Město, Bernartice, Voletiny, Lampertice), začala se StB aktivně zabývat
případem jeho tajných bohoslužeb pro řeholní sestry Křižáckého řádu Panny Marie v domově
důchodců v Lamperticích. Případ na základě žaloby řešil Okresní soud v Trutnově dne 14.06.1963.
Jaroslav Malíšek byl uznán vinným ze spráchání trestného činu "maření dozoru nad církvemi a
náboženskými společnostmi" podle §178 trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody na
dobu osmi měsíců. Ani tento trest však nedonutil Jaroslava Malíška k ukončení kněžské činnosti.
Státní bezpečnost jej podezírala, že i nadále slouží tajné bohoslužby. V letech 1967 a 1968 jej
hlídala za pomoci několika svých tajných spolupracovníků.

Roku 1968 došlo ke zrušení původně doživotního zákazu kněžské činnosti Jaroslava
Malíška. P. Malíšek tak odešel z Horního Maršova do Rudníku, kde sloužil jako administrátor
farnosti až do své smrti roku 1983.

Prameny:
KAFKA, Jan: Církevní politika KSČ a státu na Trutnovsku v letech 1948-1960 a její dopady na
náboženský život obyvatel. Bakalářská práce, FF CUNI, Praha 2007.


Archiv bezpečnostních složek (ABS), inv. j.KR-955597 MV (Svazek kontrarozvědného
rozpracování O-StB Trutnov s krycím jménem "Jidáš" k osobě Jaroslava Malíška).

 

Komentáře k článku

Bohužel

Komentáře jsou pouze pro přihlášené

Nemáte založený uživatelský účet? Vytvořte ho zde a zapojte se do diskuse.